OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pětice šílených gynekologů v krví umatlaných pláštích se vrací na místo činu – do odpudivé zažloutlé ordinace s prorezlým a bizarně rozcapeným křeslem uprostřed. Z tašek vytahují své inštrumenty, kterým je slovo „septické“ cizí asi jako slovo „vyzrálost“ pedofilům. Tampóny jsou rozestavěny do pentagramu. Svíčky ve tvaru penisů olizují chlípné plameny. Bezvládné ženské tělo se rozkládá na navlhlém filcu gynekologické sesle... Vymítání menstruace započalo.
A vymítá se přesně s takovým fortelem, jaký mají ISACAARUM už nějaký ten pátek v malíčku. Až genitální chloupky poletují. Na oko snad lze tuhle pošukanost považovat za death / grind, ale pravda je, že tahem na branku bych materiál „Menses Exorcism“ narval spíše někam mezi punk a valivý rock´n´roll, který si Chymus a spol. transponovali do death-grindových not. Výsledkem je totální zábava. Valivá riffová stěna podpořená rytmikou rychlou jako první panicův orgasmus – dokořeněná skřehotavým Chymusovým řáděním, které se nese ve velkém prasáckém štýlu „piss-shit-guma-igelit“ poetiky textů (některé přesmyčky jsou vážně sakra dobré a vtipné, viz tracklist).
Nedá se rozhodně říci, že by tenhle námrd brutálně znásilnil českou scénu, při vší úctě to beru jako instrumentálně a kompozičně dobře zvládnutou prdel s originálně ujetou stylizací. Vymítání menstruace je příjemná jízda, která má spád, nápady a melodie spíše v punkovém slova smyslu. Přístupné nejen odborníkům na ultra rychlé t-t-t-t-t, ale v podstatě všem, kteří se rádi baví kytarovou energií, sexuálními anomáliemi, animálními výlevy a další roztodivnými pokroutkami. Dlouhý je tenhle tepající chuj tak akorát, takže šance na uspokojení cílového objektu je velká. Jen s tím zaháněním menstruace si nejsem tak jistý, takže pánové, ve dnech, kdy mají vaše dívky své dny, pouštějte tuhle muziku jen na vlastní nebezpečí!!! Aby vám nevypíchly oko tampónem...
P.S.: Velká pochvala za mediální stopu, která zachycuje řádění kapely na sjezdu bizarností všeho druhu – trutnovském Obscene Extreme festivalu.
Vibrační samojeb s volitelnou rychlostí vibrací a přímým vstřikováním.
7 / 10
1. Fellatorium
2. Cock Control
3. Piss Fighter
4. G Spot Seppuka
5. Dildog Troopers
6. Cummand & Cuntquer
7. Menstrua
8. Orgasm Offside
9. Rhythmic Balls
10. Mea Verpa!
11. Stormbuggers Fartillery
12. The Menses Exorcist
Impregnation (2024)
Retrorgy (kompilace) (2018)
Whorecraft (2013)
Vaseline (2011)
Shibari Kata And Other Practices (2005)
Menses Exorcism (2003)
Cunt Hackers (2001)
Curbed (2000)
Die Verwandlung (1997)
Vydáno: 2003
Vydavatel: Obscene Productions
Stopáž: 34:52
Produkce: Tom Corn
Studio: Hostivař
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.